Stromy, trubky, zahradní věšáky na prádlo a místa tomu podobná – věčně jsem jako malá někde visela nebo někam šplhala. Připadalo mi normální mít mozoly na rukou a pravidelně namožené břišní svaly. Být nohama na zemi se mi prostě zdálo nuda. Proto, když jsem později objevila vzdušnou akrobacii na šálách a ještě ke všemu zjistila, že to není jen nereálná zábava z televize, byla jsem nadšená. A jsem nadšená do teď. Nadšená z toho, že není nutné být pořád nohama na zemi, ale že si můžu jen tak viset a padat vzduchem…